Gruzie - bohatá země chudých lidí

Někdy v listopadu, brouzdal jsem na webu, kam pojedu na výlet, a v tu chvíli přišel email s aktuální nabídkou levných letenek do Gruzie. Za cenu zpáteční letenky 1300 jsem neváhal ani minutu a hned kartou zaplatil i včetně členství v Discount klubu za asi 800.

Teprve potom jsem začal hledat informace o tom, do jaké země se to vlastně chystám. Je tam bezpečně? Jak se domluvím? Kamarádi, s kterými cestuji, buď neměli čas, nebo nechtěli jet tak jsem byl připravený, že vyrazím sám. V prosinci se o mé cestě dozvěděl švagr Michal a jsem moc rád, že se ke mně přidal. Ve dvou se to přeci jenom lépe táhne. Vybaveni praktickými informacemi z cestopisů, zabukovanými hotely vše začalo.

Odlet do Kutaisi byl z Budapešti, takže jsme museli vlakem z Pardubic za cenu zpáteční jízdenky 1250 Kč za osobu.

Cestou na letiště metrem nás zarazila historická a asi původní souprava vlaku. Zlatá Praha.

Po ranním příletu na male letiště jsme od pasové kontroly dostali lahvinku gruzínského červeného vína. Vstup do Gruzie začal příjemným překvapením, kterých bylo nakonec opravdu hodně.

Doprava zde probíhá formou maršrutek - většinou Ford Transit, Mercedes Sprinter, které jezdí úplně všude. Cesta z Kutaisi do Gori stála například 16 Lari. Cesta je dlouhá kolem 160 km a vede drsnou silnicí plnou výmolů. V Gori se narodil Stalin. Je to ošklivé město a lidi Stalina stále obdivují.

Cesta z dálnice do skalního města Uplistsikhe (4 tis. let staré)a města Gori, kde je muzeum Stalina. Po „tvrdém“ smlouváni jsme cenu stáhli na z 80 lari na 60 lari J. Tady jsme narazili na nováčkovskou daň. Taxikář Mišo nás za to odvezl do 16 km vzdáleného Uplistsikhe, kde bylo krásné světlo na focení, no nádhera. Pro mě osobně nejsilnější zážitek.

Po obědě nás čekal přesun maršrutkou do Tbilisi, kde jsme přijeli na maršrutkoviště a velký trh. Zde se dá koupit opravdu cokoliv. Nedalekou je stanice metra Dudibe a asi po osmi stanicích jste v centru na stanici Avlabari nebo náměstí Liberty. Jedna jízda metrem pak stojí 0,50 lari / 6 Kč + karta za 2 lari pro skupinu.

Prošli jsme nádherný park, přes řeku a vzhůru, kde jsme hledali Hotel at Gomi ve starém městě. Fungují přes facebook  https://www.facebook.com/hotelgomi19/?fref=ts. Cena za dvě noci se snídaní 160 lari. Výhled a místo k nezaplacení.

Co jsme tady vypili si ani nepamatuju.

Ráno na metro Avlabari – Didube. Východem z metra Didube se dostanete na místní trhy, nahaněči Vám ochotně poradí, kudy se vydat pro Vaši maršrutku. Kupujeme 2 lístky do Mtskhety. Lístek stojí 1 lari a cesta trvá asi 30 minut. Je zde katedrála Svetitskhoveli, která stojí za návštěvu, naleznete ji v centru. Za 20 lari nás taxikář odvezl na nedalekou horu k návštěvě klášteru Jvari.

Česká republika má v Gruzii velmi dobrou pověst, jen se zmíníte a už taxikář dává ruku na srdce a vyslovuje jméno Karel Gott.

Zpátky do Tbilisi, kde jdeme starým městem na takový místní Petřín. Je tady TV Tower, ruské kolo, střelnice s kulomety kde se dá platit pouze kartami. Zaplatil za nás místní frajer.

Nočním městem poslepu do hotelu. Opravdu nádherné, ale i bezpečné. U Mari si dáváme ještě několik velmi dobrých místních černých pivek a jdeme spát.

Ráno se kodrcáme maršrutou do Kutaisi. S hlasitými národními písněmi pijeme červené víno. U dálnice se na pastvinách válí krávy. Po více jak třech hodinách dorážíme do města, kde na tržnici domlouváme cenu 25 lari za odvoz do jeskyně Sataplia, Gelati church a do Gelati Guest House.

Večer místní pivnice s výhledem na promenádu. A že bylo na co se dívat, zdejší děvy jsou opravdu pěkné. Žebračka co nám pořád ťukala na okno, jestli nemáme nějaké drobné. Vrchol všeho byl, když vytáhla mobil a začala telefonovat.

O půl páté ráno pak přijel taxík a odvezl nás na letiště. Taxikář osm roků pracoval na stavbách v Praze.

Za současných podmínek cestu do Gruzie rozhodně doporučujeme. V létě stojí za zváženi i návštěva přímořského města Batumi, asi lepší než se mačkat s Čechami v Bulharsku.  Každopádně v nás zanechala tato cesta velmi silný dojem plný neuvěřitelných a krásných zážitků. Gruzínci patří mezi velmi přátelské a pohostinné lidi.

Důležitým bodem v životě Gruzínce je náboženství (70 % pravoslavná církev). Převážná většina populace věří v boha a pravidelně se křižuje. Křižuji se všude, mladí i staří, na křižovatce, v maršrutce, většina když spatří kostel.

Může se hodit:

Doprava

Z Budapešti létá do Kutaisi létá nízkonákladová společnost WizzAir. Zpáteční letenka zakoupená asi dva měsíce dopředu přišla na 1 300 korun.

Let trvá asi tři a půl hodiny. Z letiště v Kutaisi do Tbilisi se dostanete maršrutkou za 10 až 20 lari (260km).

Doprava je v Gruzii je značně rizikový sport, ale časem si zvyknete. 

Didube/Tbilisi-maršrutová zastávka-jezdí odsud maršrutky po celé Gruzii. Je zde velké tržiště, kde se dá koupit všechno.

Ubytování

Z naší zkušenosti můžeme jednoznačně doporučit ubytování v Tbilisi - Hotel at Gomi/wifi/paní Mari mluví rusky a anglicky

V Kutaisi - Gelati Guest House/10 lari na osobu bez snídaně/wifi/ mluví rusky a anglicky

 Pokoje včetně sprch a sociálního zařízení byl velmi čistý. V hotelu jsme byli sami.

Ceny

Cca o 20 % nižší ceny v porovnání s českými.

Litr benzinu přijde cca na 1,5 lari (cca 16 Kč).

Velké jídlo v restauraci pro jednoho (typické Khinkali, Khachapari, Kababi) přijde asi na 20 lari (220 korun).

Bezpečnost

Všudypřítomné jsou hlídky policie, která ale opravdu pomáhá a chrání. Prý dostali významně přidáno a tak každý chce do státních služeb.

Jezdí americkými Fordy a novými octávkami. Bezpečnostní situace je pro turistu možná lepší než v České Republice.

Počasí

Přes den je i v lednu okolo 8-17 stupňů. V noci okolo nuly.